Click here to read in Czech.
Click here to read in English.
_________________________________________________________________________________________________________________________________
Czech
Table of contents
Nové právní předpisy
Osvobození prodeje podílů v obchodních společnostech od daně z příjmu ode dne 1. ledna 2026
Ode dne 1. ledna 2026 bude osvobozen od daně z příjmu prodej podílů v obchodních korporacích a prodej cenných papíru, i když prodejní cena přesáhne 40 mil. Kč za rok.
Právní úprava se tak vrátí ke stavu před rokem 2025, ve kterém platí limit osvobození od daně jen pro částky do 40 mil. Kč za rok.
U kryptoaktiv však zůstane zachován limit pro osvobození od daně k příjmu, pokud prodejní cena přesáhne 40 mil. Kč za rok.
Nadále však bude třeba splnit časový test po dobu aspoň tří let v akciových společnostech a po dobu pěti let u podílů ve společnostech s ručením omezeným.
Cílem nové právní úpravy je odstranit technické komplikace, které současný limit přináší, a podpořit rozvoj kapitálového trhu.
Zákon o kritické infrastuktuře nabyl účinnosti dne 19. srpna 2025
Ode dne 19. srpna 2025 je účinným zákon o kritické infrastruktuře, který je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o odolnosti kritických subjektů.
Za kritickou infrastrukturu se podle zákona považují zařízení či majetek nezbytný pro zachování základních funkcí státu, hospodářské činnosti či veřejného zdraví. Česká republika už v roce 2010 určila devět odvětví kritické infrastruktury: energetika, doprava, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa.
Cílem zákona je zajistit vyšší ochranu strategických subjektů a jejich služeb, posílit bezpečnost státu a zvýšit důvěru poskytovatelů kritické infrastruktury ve státní správu.
Jednou z hlavních změn je nový systém určování subjektů kritické infrastruktury, který se zaměřuje na poskytovatele základních služeb. Nové pojetí klade důraz nikoli na samotné budovy či zařízení, ale na zajištění poskytování základních služeb subjektem kritické infrastruktury. Už se tedy nebudou určovat jednotlivé prvky infrastruktury, ale stanoví se základní služby a kritéria významnosti poskytovatele.
Zákon přináší zásadní změny v oblasti ochrany kritické infrastruktury a krizového řízeni, a to zejména:
- právní úpravu digitalizace krizového řízení,
- zavedení systému ověřování spolehlivosti pracovníků subjektů kritické infrastruktury,
- vznik Portálu kritické infrastruktury, který umožní efektivnější sdílení informací mezi státní správou a soukromým sektorem,
- ochranu informací důležitých pro řešení krizových stavů a bezpečnost kritické infrastruktury, a
- jasné postupy, povinnosti a sankce pro subjekty kritické infrastruktury.
Zákon ukládá subjektům kritické infrastruktury mimo jiné následující povinnosti:
- zpracovávat národní strategické dokumenty,
- provádět posouzení rizik a opatření k zajištění odolnosti,
- hlásit incidenty,
- sdílet informace mezi státní správou a soukromým sektorem, a
- ověřovat spolehlivost pracovníků.
Zákon vymezuje finanční sankce. Přestupkem bude například úmyslné zneužití Portálu kritické infrastruktury. Provozovatelům mohou být uloženy pokuty, pokud neposkytnou informace, nezpracují rizika, nenahlásí incident nebo neumožní kontrolu.
Opakované delikty mohou vést až k sankci 50 mil. Kč nebo 1,5 % ročního obratu firmy či instituce.
Nedávná soudní rozhodnutí
Soud smí nařídit prodej bytové jednotky, pokud její vlastník porušuje své povinnosti omezováním ostatních vlastníků bytových jednotek v domě
Nejvyšší soud se poprvé zabýval výkladem ustanovení § 1184 občanského zákoníku, podle kterého může soud nařídit prodej bytové jednotky tomu vlastníkovi, který i přes písemnou výstrahu porušuje své povinnosti způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím výkon práv ostatních vlastníků bytových jednotek v domě.
Nejvyšší soud vyložil ustanovení § 1184 občanského zákoníku tak, že prodej jednotky představuje velký zásah státu do práva vlastnit majetek, který jinak požívá ústavně právní ochrany, proto musí být až poslední možností. Aby soud žalobě vyhověl, musí nežádoucí jednání vlastníka jednotky dosáhnout vysoké intenzity a mít významný dopad do výkonu práv ostatních vlastníků.
Příkladem takového jednání vlastníka bytové jednotky je poškozování společných částí domu, hluk v domě, porušení povinnosti spravovat byt tak, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu (např. neprovádění údržby bytu a shromažďování odpadu v bytě).
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2025, sp. zn. 26 Cdo 3431/2024)
_________________________________________________________________________________________________________________________________
English
Table of contents
New legislation
Exemption from income tax on the sale of shares in companies from 1 January 2026
From 1 January 2026, the sale of shares in commercial corporations and the sale of securities will be exempt from income tax, regardless of whether the sale price exceeds CZK 40 million (approximately EUR 1.66 million).
The legislation will thus revert to the pre-2025 situation in which the exemption limit applies only to amounts up to CZK 40 million per year.
However, for crypto assets, the income tax exemption limit will remain if the sale price exceeds CZK 40 million per year.
Additionally, the following holding period requirements will still have to be met:
- At least three years in joint stock companies.
- Five years in limited liability companies.
The aim of the new legislation is to remove the technical complications caused by the current limit and to support the growth of the capital market.
The Critical Infrastructure Act came into force on 19 August 2025
The Critical Infrastructure Act came into force on 19 August 2025. It transposes the Directive of the European Parliament and of the Council on the resilience of critical entities.
Under this act, critical infrastructure is defined as facilities or assets necessary to maintain the essential functions of the state, economic activity or public health. In 2010, the Czech Republic identified nine critical infrastructure sectors: energy, transport, water, food and agriculture, health, communication and information systems, financial market and currency, emergency services, and public administration.
The aim of the law is to provide greater protection for strategic entities and their services, to strengthen national security and to increase the confidence of critical infrastructure providers in the public administration.
One of the main changes is a new system for designating critical infrastructure entities, which focuses on providers of essential services. The new system emphasizes the provision of essential services by the critical infrastructure entity, not the buildings or facilities themselves. Thus, individual infrastructure elements will no longer be identified, but the provider’s essential services and criteria of relevance will be established.
The act introduces major changes in the area of critical infrastructure protection and crisis management, in particular the following:
- Legal regulation of the digitalization of crisis management.
- A system for verifying the reliability of critical infrastructure personnel.
- The creation of the Critical Infrastructure Portal, which will enable more effective information sharing between the public administration and the private sector.
- The protection of information relevant to crisis management and critical infrastructure security.
- Clear procedures, obligations and sanctions for critical infrastructure actors.
The act imposes the following obligations on critical infrastructure entities, among others:
- Develop national strategy documents.
- Carry out risk assessments and resilience measures.
- Report incidents.
- Share information between government and the private sector.
- Verify the reliability of personnel.
The law defines financial penalties; for example, it will be an offense to intentionally misuse the Critical Infrastructure Portal. Operators can be fined if they fail to provide information, process risks, report incidents or allow inspections.
Repeated offenses can lead to a penalty of up to CZK 50 million (approximately EUR 2.08 million) or 1.5% of the annual turnover of the company or institution.
Recent court decisions
A court may order the sale of a dwelling unit if its owner violates their duties by interfering with the rights of other unit owners in the building
For the first time, the Supreme Court has addressed the interpretation of Section 1184 of the Civil Code. Section 1184 allows a court to order the sale of a residential unit to an owner who, despite receiving a written warning, violates their obligations in a manner that substantially restricts or prevents other owners of residential units in the building from exercising their rights.
The Supreme Court has interpreted the provisions of Section 1184 of the Civil Code to mean that the sale of a unit constitutes a major interference by the state with the right to own property, which is constitutionally protected. Therefore, it should be a last resort. For the court to uphold the action, the unit owner’s undesirable conduct must be severe and must have a significant impact on the exercise of the rights of other owners.
Examples of such conduct by a unit owner include: damage to the common areas of the building; noise in the building; breach of the duty to manage the apartment in a manner required by the good condition and appearance of the building (e.g., failure to maintain the apartment and to collect waste in the apartment).
(Supreme Court judgment of 17 June 2025, Case No. 26 Cdo 3431/2024)
*****
Andrea Bednaříková, Knowledge Lawyer, has contributed to this legal update.
