Click here to read in Czech.
Click here to read in English.
_________________________________________________________________________________________________________________________________
Czech
Table of contents
Nové právní předpisy
Tzv. flexibilní novela zákoníku práce
Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě k projednání novelu zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Změny se týkají nových pravidel pro podání výpovědi z pracovního poměru - počátek běhu výpovědní doby bude spojen již se dnem doručení výpovědi druhé straně, zaměstnanec tak může být dříve uvolněn pro novou pracovní pozici a zaměstnavatel může na dané pracovní místo přijmout nového zaměstnance v kratším termínu. Novinkou je také zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc v případě výpovědi dané z důvodu, že zaměstnanec tzv. porušil pracovní kázeň nebo nesplňuje zákonné předpoklady či požadavky zaměstnavatele pro výkon práce. Změny také zahrnují nové možnosti organizace pracovní doby, jako je rozvrhování pracovní doby zaměstnancem na základě dohody se zaměstnavatelem. Mezi klíčové změny patří podpora slaďování rodinného a pracovního života pro rodiče malých dětí - zákoník práce nově umožní zaměstnancům, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, vykonávat u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce stejný druh práce, který vykonávali před nástupem na tuto dovolenou. V rámci změn dojde také k navýšení maximální délky zkušební doby a umožnění jejího prodloužení na základě vzájemné dohody zaměstnance a zaměstnavatele - u řadových zaměstnanců bude možné ji sjednat až čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců až osm měsíců.
Novela insolvenčního zákona
Poslanecká sněmovna schválila novelu insolvenčního zákona, která mění podmínky oddlužení. Oddlužení znamená sjednocení všech závazků do jednoho závazku, který poté dlužník pravidelně plní v jedné splátce insolvenčnímu správci, který z ní poměrně uspokojuje věřitele dlužníka. Pokud soud oddlužení schválí, dlužník se snáze zbaví svého dluhu tím, že jej postupně uhradí buď v plné výši, nebo pouze zčásti s tím, že zbytek dluhu bude následně odpuštěn. Mezi hlavní výhody oddlužení patří jednak ukončení vymáhání pohledávek dlužníka ze strany exekutorů a jednak ukončení narůstání úroků a smluvních pokut. Novela insolvenčního zákona zkrátí dobu oddlužení z pěti na tři roky, což se bude vztahovat na podnikatele i na nepodnikající osoby. Šance, že se předlužené fyzické osoby dostanou z dluhové pasti, se zvýší. Novelu bude nyní projednávat Senát. Očekává se, že novela insolvenčního zákona nabude účinnosti dne 1. srpna 2024.
Nedávná soudní rozhodnutí
Bývalý zaměstnanec nemá právo na mimořádnou jednorázovou odměnu za uplynulé obdob
V daném případě zaměstnavatel přiznal mimořádnou jednorázovou odměnu stávajícím zaměstnancům, kteří u něj v uplynulém roce pracovali alespoň 3 měsíce a kteří k určitému budoucímu datu budou u něj v pracovním poměru, a to jako poděkování za vynikající výsledky v uplynulém roce a jako motivaci k práci v dalším období. Podle názoru Nejvyššího soudu právo na tuto odměnu nevzniklo bývalému zaměstnanci, který u tohoto zaměstnavatele sice v uplynulém roce pracoval déle než 3 měsíce, avšak v době rozhodnutí zaměstnavatele o přiznání této mimořádné jednorázové odměny již nebyl jeho zaměstnancem. Pokud zaměstnavatel nepřiznal zaměstnanci tuto mimořádnou jednorázovou odměnu, nedopustil se vůči němu porušení zásady rovného zacházení a proto zaměstnanec nemá vůči zaměstnavateli právo na náhradu škody odpovídající této odměně. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2024, sp. zn. 21 Cdo 2392/2023)
V dohodě o provedení mediace lze sjednat povinnost mlčenlivosti pro strany sporu, kterou je možné utvrdit smluvní pokutou
Nejvyšší soud rozhodl tak, že v dohodě o provedení mediace lze sjednat povinnost mlčenlivosti pro strany sporu (mediátor sám má povinnost mlčenlivosti ze zákona), a že tento závazek je možné utvrdit smluvní pokutou. Nejvyšší soud navíc dovodil, že povinnost mlčenlivosti (a povinnost platit smluvní pokutu v případě jejího porušení) se vztahuje i na informace, které by jedna ze stran sdělila soudu v rozporu s dohodou. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1815/2023)
Dlužník nemůže zabránit bance poskytnout beneficientovi plnění z bankovní záruky
Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu sestávající ze soudců Nejvyššího soudu, kteří rozhodují občanskoprávní spory, podpořilo dřívější rozsudek Nejvyššího soudu, podle něhož v případě vystavení bezpodmínečné bankovní záruky ve prospěch třetí osoby dlužník nemá žádný zákonný ani smluvní titul k tomu, aby bance znemožnil poskytnout beneficientovi plnění z bankovní záruky. Dlužník nemůže požadovat, aby banka věřiteli v souladu se záruční listinou neplnila či uplatňovala námitky, o nichž záruční listina mlčí. V okamžiku, kdy se věřitel obrátí na banku s výzvou k plnění bankovní záruky, je banka povinna zkontrolovat, za jakých podmínek je oprávněna finanční prostředky uvolnit a pokud jsou podmínky splněny, musí je (na základě dřívější dohody s dlužníkem v souladu se záruční listinou) oprávněné osobě vyplatit. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.8.2023, sp. zn. 29 Cdo 1807/2021)
Chirurgický zákrok a sterilizace nejsou podmínkou úřední změny pohlaví
Ústavní soud zrušil zákonnou úpravu obsaženou v občanském zákoníku a v zákoně o specifických zdravotních službách, která pro úřední změnu pohlaví trans lidí vyžadovala chirurgický zákrok zahrnující sterilizaci a přeměnu pohlavních orgánů. Zákonné požadavky chirurgické přeměny pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce pro účely změny pohlaví jsou v rozporu se základním právem trans lidí na ochranu tělesné integrity a osobní autonomie ve spojení s jejich lidskou důstojností. Současně Ústavní soud odložil vykonatelnost nálezu do konce června 2025 a vytvořil tak zákonodárci prostor přijmout novou úpravu, která bude reflektovat základní práva trans lidí. (Nález Ústavního soudu ze dne 24.4.2024, sp. zn. Pl. ÚS 52/23)
_________________________________________________________________________________________________________________________________
English
Table of contents
New legislation
So-called flexible amendment to the Labour Code
The Ministry of Labour and Social Affairs has submitted an amendment to the Labour Code to the government for discussion, the main aim of which is to increase the flexibility of employment relations. The changes concern new rules for giving notice for the termination of employment. The start of the notice period will be linked to the date of delivery of the notice to the other party, so that the employee can be released for a new position earlier and the employer can hire a new employee for the position in a shorter period of time. Another novelty is the reduction of the notice period to one month in the case of a termination given on the grounds that the employee has violated work discipline or does not meet the employer's legal prerequisites or requirements for the performance of the job. The changes also include new possibilities for organizing working time, such as the employee scheduling working time through an agreement with the employer. Among the key changes is support for reconciliation of family and work life for parents of young children. The Labour Code will now allow employees who are on parental leave to perform the same type of work for the same employer under a work activity agreement or a work performance agreement, as they did before taking parental leave. The changes will also increase the maximum length of the probationary period and allow it to be extended by mutual agreement between the employee and the employer, i.e., up to four months for ordinary employees and up to eight months for managers.
Amendment to the Insolvency Act
The Chamber of Deputies approved an amendment to the Insolvency Act that changes the conditions for debt settlement. Debt relief means the consolidation of all liabilities into one obligation, which the debtor then regularly pays in one instalment to the insolvency administrator, who satisfies the debtor's creditors on a pro rata basis. If the court approves the arrangement, the debtor can more easily get rid of their debt by gradually paying it either in full or only in part, with the rest of the debt subsequently being forgiven. The main advantages of debt relief are, firstly, the end of the debt collectors' recovery of the debtor's debts and, secondly, the end of the accrual of interest and contractual penalties. The amendment to the Insolvency Act will shorten the period of insolvency from five to three years, which will apply to both entrepreneurs and non-entrepreneurs. The chances of over-indebted individuals getting out of the debt trap will increase. The amendment will now be debated by the Senate. The amendment to the Insolvency Act is expected to come into force on 1 August 2024.
Recent court decisions
Former employee is not entitled to an exceptional one-off bonus for the past period
In this case, the employer awarded an exceptional one-off bonus to current employees who had worked for the employer for at least three months in the past year, and who would be employed by the employer at a future date, in appreciation of their outstanding performance over the past year and as an incentive to work in the future. In the Supreme Court's view, a former employee who, despite working for that employer for more than three months in the preceding year, was no longer an employee at the time of the employer's decision to grant that exceptional one-off bonus, was not entitled to that bonus. If the employer did not grant the employee this extraordinary one-off remuneration, the employer did not commit a breach of the principle of equal treatment in relation to the employee, and therefore the employee is not entitled to compensation from the employer for damages corresponding to this one-off bonus (Supreme Court judgment of 16 April 2024, Case No 21 Cdo 2392/2023).
The mediation agreement may include a confidentiality obligation for the parties to the dispute, which may be reinforced by a contractual penalty
The Supreme Court has ruled that an obligation of confidentiality for the parties to the dispute can be agreed in a mediation agreement (the mediator has a statutory obligation of confidentiality) and that this obligation can be confirmed by a contractual penalty. Moreover, the Supreme Court has held that the obligation of confidentiality (and the obligation to pay a contractual penalty in the event of its breach) also applies to information that one of the parties will disclose to the court in breach of the agreement (Supreme Court judgment of 16 April 2024, Case No. 33 Cdo 1815/2023).
The debtor cannot prevent the bank from providing the beneficiary with performance under the bank guarantee
The Civil and Commercial Collegium of the Supreme Court, consisting of Supreme Court judges who rule on civil disputes, has upheld an earlier Supreme Court ruling that, where an unconditional bank guarantee is issued in favor of a third party, the debtor has no legal or contractual authority to prevent the bank from providing the beneficiary with performance under the bank guarantee. The debtor cannot demand that the bank fail to pay the beneficiary in accordance with the guarantee instrument or raise objections about which the guarantee instrument is silent. At the time the beneficiary calls on the bank to perform the bank guarantee, the bank is obliged to check the conditions under which it is entitled to release the funds and, if the conditions are met, it must (subject to an earlier agreement with the debtor in accordance with the guarantee deed) pay the funds to the beneficiary (Supreme Court judgment of 30 August 2023, Case No. 29 Cdo 1807/2021).
Surgery and sterilization are not a condition for formal gender reassignment
The Constitutional Court has struck down the legal regulation contained in the Civil Code and the Law on Specific Health Services, which required a surgical procedure involving sterilization and genital transformation to officially change the sex of trans people. The legal requirements of surgical genital transformation and disabling of reproductive function for the purpose of gender reassignment are contrary to the fundamental right of trans people to the protection of their bodily integrity and personal autonomy, in conjunction with their human dignity. At the same time, the Constitutional Court postponed the execution of the ruling until the end of June 2025, thus creating space for the legislator to adopt new legislation that reflects the fundamental rights of trans people (Ruling of the Constitutional Court of 24 April 2024, file no. Pl. ÚS 52/23).
